Rizikové těhotenství

Rizikové těhotenství je nutno sledovat mnohem pečlivěji než graviditu probíhající zcela standardním způsobem. Příčin rizikového těhotenství je celá řada, lékařská péče a frekvence kontrol se odvíjí od důvodu rizikovosti.

  • Do rizikové skupiny jednoznačně patří ženy, které mají v anamnéze opakované potraty. Tyto ženy by měly podstoupit genetické vyšetření, většinou prošly i péčí imunologa. Na místě jsou pravidelné kontroly, klidový režim, v případě větší fyzické a psychické zátěže je doporučena pracovní neschopnost a medikamentózní podpora.
  • Matky trpící častými a silnými nevolnostmi a v souvislosti s obtížemi s výrazným omezením příjmu potravin a tekutin. Tento stav by mohl ohrozit fyziologický vývoj plodu, na místě je hospitalizace na dobu potřebnou k odeznění obtíží.
  • Krvácení v kterémkoliv období je rizikem pro ženu i plod, proto je nutné ihned navštívit lékaře, ten určí příčinu a následně stanoví další léčebný postup. V některých případech je dostačující klid na lůžku a užívání předepsaných léků, jindy je na místě hospitalizace. Zejména je-li žena při předchozích vyšetřeních lékařem informována, že má nízko nasedající placentu v děloze, měla by v případě, že dojde ke krvácení neprodleně vyhledat nejbližší porodnickou kliniku, protože v opačném případě by mohlo dojít u ženy k velkým krevním ztrátám a ohrožen by byl i plod. Rozhodnutí lékaře by měla žena plně respektovat, protože jen tak je možno situaci úspěšně zvládnout
  • Maminky diabetičky musí být po celou dobu gravidity sledovány v diabetologické poradně, která je obvykle součástí každé porodnické kliniky. U těchto žen se může projevit zhoršení onemocnění, častější onemocnění močových cest a jsou ohrožovány pozdní gestózou (stoupá krevní tlak, v moči se objeví bílkovina). Na místě je proto aktuální úprava medikace a diety. Plody žen diabetiček dosahují obvykle vyšší hmotnost, to je nutno brát v úvahu při zvažování porodního mechanismu. Dále je na místě pravidelná kontrola ledvinových funkcí, EKG a TK.
  • Ženy trpící kardiovaskulárními chorobami jsou těhotenstvím zatíženy výrazněji než zdravé maminky, proto je nutno je evidovat jako rizikové. Na místě je intenzivní spolupráce se specialistou kardiologem, který navrhuje medikaci a mechanismus porodu. V těhotenské poradně jsou pak pravidelně prováděny kontroly krevního tlaku, vyšetřuje se moč, je požadováno vyšetření EKG.
  • Hypertenze v těhotenství ohrožuje ženu i plod, na místě jsou pravidelné kontroly, spolupráce se specialistou, který navrhuje postup při sledování ženy. Krevní tlak je kontrolován pravidelně v krátkých časových odstupech, ženy si tlak měří i samy doma a dojde-li z změně nad rámec o kterém jsou informovány, ihned kontaktují ošetřujícího lékaře. Základní program péče je možno rozšířit o vyšetření jaterních testů, glukozového tolerančního testu a vyšetření očního pozadí.
  • Během gravidity může dojít i k poruchám funkce jater projevující se náhlým výsevem vyrážky na těle. K ověření diagnózy se provádí laboratorní vyšetření, to poruchu vyloučí nebo potvrdí. Podle výsledku je pak rozhodnuto o dalším postupu.
  • Oční vady matek, zejména ženy po očních operacích, případně s vyšším počtem dioptrií je na místě evidovat jako rizikové, zejména v období porodu. Při spontánním porodu dochází ke zvýšení nitroočního tlaku a v důsledku toho mohou popraskat žilky v oku, což by v některých případech mohlo vést ke zhoršení nálezu.
  • Onemocnění štítné žlázy je rovněž důvodem k častějším kontrolám a spolupráci s endokrinologem, který ženu má ve své péči. Většinou je na místě úprava medikace, jejímž cílem je zajištění dostatečného množství hormonu produkovaného štítnou žlázou. Nedostatek hormonu v období do 10. – 12. týdne těhotenství by mohl způsobovat poruchy vyzrávání plodu zejména v oblasti centrální nervové soustavy. Ženám, kterým porucha funkce štítné žlázy nebyla diagnostikována, ale v rodině se onemocnění vyskytuje, doporučujeme podstoupit laboratorní vyšetření, které lékaře informuje o aktuálním stavu. Podle výsledku je pak rozhodnuto o případné léčbě.
  • Maminky s rh negativním faktorem je nutno sledovat průběžně během celé gravidity. Provádí se častější kontroly tzv. screeningu protilátek. Pozitivní nález by nasvědčoval pro reakci organismu matky ve vztahu k vyvíjejícímu se plodu. V takovém případě laboratoř provádějící vyšetření předává odebraný vzorek transfúzní stanici k provedení podrobného rozboru. K výsledku se následně vyjádří hematolog, který doporučí frekvenci dalších kontrol a případné další kroky zajišťující že matka ani plod nebudou ohroženy. Po porodu je z preventivního důvodu na místě aplikace imunoglobulinu, který zabraňuje tvorbě protilátek v dalších graviditách.
  • Méně častým jevem je retence (zadržení) moči v močovém měchýři, který je zaškrcen těhotnou dělohou. Problém se projeví nemožností se vymočit, bolestí v podbřišku a s přibývajícím obsahem i viditelným zvětšením močového měchýře. V takovém případě je na místě návštěva urologa.
  • HIV pozitivní ženy jsou ošetřovány i v případě, že se těhotenství vyvíjí standardním způsobem individuálně a gravidita je považována za rizikovou. Nutná je spolupráce s infekčním oddělením nemocnice na Bulovce, to stanovuje přesné léčebné a kontrolní postupy. Vždy je nutno počítat s porodem císařským řezem (ochrana plodu před infikováním) před termínem stanoveným ultrazvukovým vyšetřením.