Myomy v děloze

Myomy v děloze jsou útvary kulovitého tvaru vyrůstající z hladké svaloviny dělohy. Řadí se do kategorie nezhoubných tumorů a dle statistických údajů se vyskytují u cca 40% žen, zejména ve věkové skupině do 50 let. Přesto, že jsou myomy tak častým onemocněním, dodnes není možno jednoznačně stanovit, proč vznikají. I když se připouští možnost vlivu estrogenu a progesteronu je vědecky vyloučena možnost, že by jako příčina vzniku byla antikoncepce.

Lokalizace myomů bývá nejčastěji v oblasti děložního těla, podstatně méně se jich nachází v děložní hrdle. Jsou různě objemné, od velikosti hrášku, ty nejsou pohmatem vůbec zjistitelné až po velikost několika centimetrů. Ty jsou palpačně snadno zjistitelné, v některých případech svou velikostí vyklenují břišní stěnu a mohou tak působit dojmem gravidity.  Množství myomů v děloze je různé. Podle umístění se rozlišují myomy:

  • Submukózní – vyrůstají v podslizniční vrstvě
  • Intramurální – jsou lokalizovány ve stěně děložní

 

  • Subserózní – ve vrstvě pod zevním děložním povrchem
  • Stopkaté a rodící se myomy se vyskytují poměrně řídce

Myom v děloze – obtíže

Obtíže v souvislosti s výskytem myomů obvykle nebývají u malých útvarů. Objevují se teprve tehdy, začne-li se myom (případně myomy) zvětšovat. Nejčastějším příznakem je bolestivost v podbřišku a krvácení. Menstruace může být výrazně prodloužená a poměrně silná, což po delší době může zapříčinit změny hodnot krevního obrazu a tudíž i zvýšenou únavu.

Diagnostika rovněž odpovídá velikosti myomu, malé drobné nemusí být objeveny, ta větší potvrdí palpační vyšetření doplněné ultrazvukem, který přesně změří jejich velikost. Další možností verifikace nálezu je laparoskopické vyšetření, při kterém lze malé myomy působící obtíže odstranit. Někdy je na klinikách prováděna hysteroskopie, která zprostředkuje vyšetření poměrů v dutině děložní.

Léčba myomů

Vlastní léčba je závislá na řadě faktorů:

  1. Velikost a množství myomů
  2. Věk pacientky
  3. Plánovaná gravidita
  4. Potvrzení, že se nejedná o maligní sarkom

ll

Ad 1) U malých myomů, které nezpůsobují žádné obtíže, a jejich velikost se vůbec nezvětšuje, případně se jedná o nepatrný růst, je doporučeno, aby žena docházela na pravidelné kontroly. Chirurgický zákrok není potřebný.

Ad 2) Je-li žena již v období klimakteria je možno předpokládat, že s útlumem hormonální aktivity může dojít ke zmenšení velikosti sledovaného myomu. Pokud by způsoboval časté a silné krvácení je na místě uvažovat o chirurgickém řešení.

Ad 3) Zejména větší myomy mohou být u mladých žen příčinou neplodnosti nebo potrácení v raných stádiích těhotenství. Důvodem bývá deformace dutiny děložní zvětšeným myomem a tudíž zhoršené podmínky pro nidaci oplodněného vajíčka. Proto je na místě před plánovanou graviditou myomy odstranit chirurgickou cestou. Tento výkon se provádí obvykle laparoskopicky v celkové anestezii.

Ad 4) Pokud je vyloučena malignita útvaru postupuje se podle bodů 1 – 3. V opačném případě je na místě chirurgický zákrok, který sice respektuje věk a požadavky pacientky ale pouze do té míry, aby tím nebyl ohrožen její život.